Už je to pár let co mám přístup k této hoblici. Nicméně až poslední dobou co sedím moc u počítače zjišťuju, že mě daleko víc naplňuje práce se dřevem. Práce rukama jsem se nikdy nebál, ale byla doba kdy ťukáním do kláves se dalo vydělat víc peněz a žít konzumní způsob života. Asi stárnu nebo co, ale nějak se mi mění žebříček hodnot. Ještě v tom mám hodně zmatek, ale to sem nepatří – to je úplně jiná story.
Zásadní posun pro mě znamenal vánoční dárek – Tesařský kurz, který jsem absolvoval v roce 2013. Vede ho skvělý člověk Bob. Sešla se skvělá parta lidí, ikdyž jsem do dneška neviděl na vlastní oči co udělá igelitová taška plná vody po dopadu na zem z 9. patra. Ale třeba se k tomu ještě někdy dostaneme. Hlavně jsem si od tam odvezl, kromě krásné lavičky, brouka v hlavě.
No a tak se dostávám k jádru pudla. Hoblici sice mám, ale teď je použitelná spíš jako květinový stolek. Nerovnost pracovní desky je tak dramatická, že cokoliv na ni položím tak se mi prohýbá pod rukama. Pravý svěrák má 3 cenťáky vertikální vůli, prasklé vedení i svou horní plochu. Podle velikosti otvoru pro šroub usuzuji, že tam byl dříve dřevěný a je ne zrovna šikovně předělaný na ocelový. To že poděráky klonkají ve svým uložení jak cikán v prázdným skladu už je jen maličkost.
Mám teď ale dilema co s tím. Opravit? Předělat? Udělat novou?
Už ani nevím jak, ale narazil jsem na dělenou Roubo hoblici. Ta se mi moc zamlouvá a hned vím, který vychytávky bych chtěl. Ale pak je tady ta sentimentální hodnota stávající hoblice. Kolik věcí se už na ní vyrobilo. Pra tchána jsem sice neměl tu čest poznat osobně, ale stejně mám úctu k jeho památce. Z vyprávění to musel být zlatý člověk. Takže je na zváženou jestli ji nezakonzervovat jak je, použít jako dekoraci a tu svoji vyrobit novou. Nebo ji naopak poupravit a znovu uvést do života. Konečný rozhodnutí je na mě, ale rada by se tu vážně hodila.
Kompletní fotogalerie zde
Chytří nakupují společně! - www.geal.cz
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.