Sice byl původní plán pustit se do výroby dřevěného stolu, ale abych se dostal do dílny tak jsem odklízel iritující dekoraci. Kanalizační 4m trubku, která se pnula před okny dílničky. Kromě toho byla nízko a bouchala mě do hlavy. Našel jsem ji místo pod střechou, není to sice nic moc, ale spíš takové provizorní řešení trvalého charakteru. Vzhledem k tomu, že byla x let na slunku tak už bych si ji do země stejně netroufl dát.
Když už jsem se zbavil té ohizdné trubky tak jsem se opřel o sloupky na kterých se pohupovala. A sloupek naznačil, že by to šlo. A taky jo. Trochu jsem ho obryl opřel se o něj a vyval čtvrt kubíku betonu. Ten jsem poklepal paličkou a odklidil. Dírku jsem po sobě pěkně zarovnal takže vlastně ani nebylo co fotit.
Mezitím jsem udělal ještě dírky pro zasazení vína, na které jsme se chystali již několik let, ale nějak jsme to až do teď nezvládli.
A aby se neřeklo, že něco jen ničím tak jsem se pustil do zpětné instalace vrat. To byla tak trošku dřina, protože jsou samy o sobě dost těžké. A také jsem narazil na problém jak nainstalovat něco svislého a vodorovného do na všechny strany šikmé stěny. Nakonec se dílo povedlo a vrátka jdou už zase zavřít. A co víc. Jdou i otevřít, což byla hlavní příčina proč jsem se vůbec loni pouštěl do opravy.
Mezitím se Marcelka věnovala zahrádce a v mezičasech vzorně hlídala kotletku ve sporáku. Takže jsme si opět pochutnali na „bezpracném“ obídku.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.